Začneme ale pohledem do ledničky. Ne žádné gigantické rodinné lednice, ale do naší mrňavé ledničky. Pokud mě mé matematické schopnosti neklamou, máme tam momentálně 5 krabic mléka. Moje je z toho jen jedna. Zbytek náleží mé mléčné finské spolubydlící. Jendoduše, někdo pije vodu, někdo pije mléko. S úsměvem zapíjí mlékem těstoviny (což mě po hranolkách a kuřeti nebo pizze v Kanadě ani tak nepřekvapuje), denně ne sklenice, ale ale aspoň litr mléka. Tomu říkám netroškařit s vápníkem... Ale co, dobrá, dokud se do ledničky vejde můj salát a rajčata, ať si tam těch mlík klidně nasyslí sedm.
Pravý zážitek však přichází, když vyrazíte do obchodu. Popravdě, nidky jsem neviděla takovou nabídku mléka. Jestli je v Dánsku pětkrát více prasat než obyvatel, chtěla bych vědět, koli klitrů mléka se vydojí na obyvatele. Myslím, že by to mohla být plná vana mléka... alespoň soudě podle množství v regálech supermarketů. Dobrá, různé značky máme i u nás. Od pár druhů trvanlivých přes kvanta čerstvých, od kravských po sojová, od plnotučných, polotučných, nízkotučných až po odstředěná. Ano ano, odstředěné a nízkotučné není to samé, kamarádi. A pak taky samozřejmě bacha, abyste si nekoupili smetanu. Nebo třeba lactose-free mlíčko. Nene, kdepak, i nákup mléka můe být věda. O kolik jednodušší je teď chodit a čapnout pokaždé to samé. Je to bílé, chutná to jako mléko, tak snad v pořádku.
Mléčné výrobky jsou tady velkým hitem. Takže hned vedle regálu s lékem máte regál s jogurty, překvapivě. I tak vás ale může ledacos překvapit. Třeba fakt, že velmi málo jogurtů seženete v plastovém kelímku, na který jste z domova zvyklí. Tady se totiž většina jogurtů prodává v kartonových krabicích, stejně jako mléko. Ano, budete se mě snažit přesvědčit, že jse si omylem koupila jagurtový nápoj. Ne, vážení, byl o vskutku jogurt. Konzistencí sice tekl, ehm, možná spíš se kydal. Hollandii, kterou téměř vyklopíte jako bábovičku z formičky na pudink, to není, ale jogurtové mléko tedy ani náhodou. No, a příchutí tu mají hafo. Doporučuju banán-hrušku nebo pomeranč-kokos. Ale nejlepší je stejně bílá. Kruti z Austrálie na to sice řekla "ale vždyť je to kyselý, nechceš si to osladit?", ale znáte mě, pořá něco extra...
No, tak to vidíte, i nad jogurtem se dá rozjímat.. A to bych ještě mohla filosofovat nad těmi briketami sýra, co tu prodávají. Jsou to občas hrozní megalomani, kdo si má kupovat 700 g sýra, když je na to sám! Tedy, ne že by se to nedalo, mňam mňam sýrek, ale jen tak pragmaticky uvažuju...nehledě na rozměry naší ledničky, že...Zkrátka bochník sýra by asi musel čouhat ven...
