Přecijen z těch několika prosezených hodin před počítačem, na telefonu, s poznámkovým blokem, k něčemu bylo. Hasta la vista Aarhus, we are heading to Copenhagen!
Potřebujete odborníka na tohle nebo experta, co vám okomentuje nebo vysvětlí támhleto? Žádný problém, můžeme je sypat z rukávu, jen podívejte, na obrazovce na vás vybafne celá databáze. Dokonce i mailovými adresami a telfonnmi čísly, no není to báječné? Že pro nás projekt potřebujeme aspoň 5 expertů? Vždyť říkáš, že jich je spousta, tak vo co gou? Skutečně, člověk si říká, že to je tak snadné. S dnešním vynálezem mailu a telefonu, parádička. Jenže ouha, tenhle neodpvídá, tenhle nezvedá telefon, tenhle nemůže, tenhle slíbí, že zavolá zpátky a už o něm nidky neslyšíte, případně pak dělá, když voláte znovu, že s vámi nikdy předtím nemluvil. Jsou tu i borci, kteří si hrají na presskontakt, ale na slova "hej já jsem novinář" neslyší. Pak je také big deal naše kamera. Lidé se bojí kamery. Nejdřív vám směle odkývají, že ano ano, mám na vás čas, ano ano, není problém, ale pak si uvědomí, že vlastně nechtějí být na kameře, takže vy si jen v duchu říkáte "oh, no" a doufáte, že je přesvědčíte. Samozřejmě všechno hraje proti vám, tenhle expert, je zrovna odteď "out of office" a kdy že se vám to hodí? tento týden? jé, to je škoda, zrovna nemůžu, ale ten příští by to šlo... Helou, pane, my máme jen týden.. Když potřebujete položit pár otázek starší dámě, která kouří (kterých jinak po mětě chodí desítky), jako by se po nich zem slehla. Jako by všichni kuřáci utekli, jen co přijdete na vlakové nádraží, kde jich každý den vyčuzuje desítky. Zákon schválnosti platí pořád. ...ne že by to byl nějaký objev století, ale za poslední týden mám pocit, že mi tahle čtyři slova někdo našeptává do uška při každém úkonu, který dělám...
Ale nebojte, všechno se nějak poddá. To máte jako s těstem, nejdřív je moc tuhé, tak přidáte vodu, oj příliš řídké, tak přidáme mouku...a pak sice máte trochu hrnečku vař, ale co. Možná je sice lepší mélo koláče, který se dá jíst, než naše spousta ingerdiencí smíchaných v bizarní těsto, které když dáte do trouby, úzkostlivě sledujete skrz dvířka, co se z toho vyklube, ale co. Hola hola, Kodaň volá! V Aarhusu necháme předehřívat troubu a hurá na lov ingrediencí do Kodaně. Vyplouváme zítra, boading time 6:45!...3...2...1....malá mořská vílo, we are coming!
