Právě jsem zvítězila v klikací soutěži s krycím názvem "zápis předmětů", a mám tak nakročeno do druhého ročníku, vstříc žurnalistické kariéře... Kromě toho jsem si pořídila nové kolo a po měsíčním kanadském půstu opět běhám jako nadšená fretka... Píšu články, přemýšlím o blbostech, plánuju, pak zase přemýšlím a tohle je výsledek. Zase píšu. A vy to třeba zase budete číst...

sobota 27. října 2012

O psech a lidech



A je tu. Přišel plíživě, pomalu, skoro jako by chtěl předstírat, že tu není. Když jsem v srpnu listovala vytištěným programem na tento semestr, deadline čtvrtého videa byla nedosažitelná hora někde v dálce na horizontu. Teď je konec října. Včera nám počítač slavnostně vyplivnul DVD s dalším, tím čtvrtým, videem. A já si jen vzpomínám na Kanadu, kde se od druhé půlky roku říkalo: time flies…enjoy! Tak jsme si to vzal k srdci a s pohodovou partičkou se zahryzli do pohodového tématu na poslední výtvor před naším semestrálním výstupem na Everest: krátkým dokumentem.

Děti a psi, roztomilé vždycky, dvě témata, která fungují vždycky, jak pravila Kate. S tímto tvrzením v hlavě jsme rozjímali nad dalším tématem a brainstormingově stříleli na všechny světové strany, co nás napadlo. A když se debata začala zvrhávat absurdním směrem, do psích oblečků a salónů, vesele jsme pokračovali, nikdo ale zatím netušil, že se náhodné vtipkování o psím businessu nakonec přeci jen přehoupne v reálné téma. Už jsme ji viděli, paničku, co nacpe svého nadýchaného huňatého psíčka do krajkovaného overalu a odcupitá si to s ním do salónu psí krásy, kde ňunísek dostane komplexní kúru, od masáže přes mydlinkovou koupel s levandulí, šampon i s kondicionérem, fénování, stříhání v nejnovějším psím stylu, natáčky, mašličku do vlasů, vyčistit ouška, navonět za krkem, snad ještě nalakovat drápky a trochu rtěnky na čumáček..absurdično! Ukázalo se však, že ačkoli psích kadeřnictví a hýčkacích studií je v Aarhusu dokonce osm, většina z nich není ochotná spolupracovat s kamerou. Co se dá tedy dělat, půjdeme na to jinak. Pokud jste to totiž ještě neslyšeli, existuje cosi, čemu se říká „dog dancing“…kdo ví, jak tomu říkáme my u nás, nazvěme to psí tanečky. Ano, každá holčička jako malá chodila na gymnastiku a na tanečky. Tak proč ne pes, že?...  A do toho ještě sehnat psího psychologa, který se nám k tomuhle nějak vyjádří. Pravda, pak už se jen můžete přesvědčovat, že se vám tahle šílenost nezdá, že opravdu hraje hudba, že pes opravdu předvádí jakési kreace, pravda, není to tango nebo valčík, ale co byste od těch čumáků chtěli… Do toho všeho vám na první pohled poněkud alternativně vyhlížející psí psycholožka tvrdí, že tahle švanda je pro vašeho hafíka navíc zdravá, ve zverimexu narazíte na psí společenské hry jako twister nebo šachy a na internetu narazíte na obchod s psím oblečením, o kterém sami sebe raději přesvědčujete, že si právě prohlížíte katalog oblečků a šatiček pro panenky…věděli jste třeba, že existuje třeba župan pro psy?... Tohle všechno splácněte dohromady a voilá, tady je naše video:


Mimochodem, pro absurdičto na entou, koukněte se na puppyangel.com… Při pohledu na Cinderella dress jsem neměla slov. Same, neboj, jako haloweenskou dýni tě převlékat nebudem. A z psích tanečních by tě asi vyhodili. Dobře sis to vošéfoval!