O speciální šavli-noži na bylinky už jsem psala. Ale v tom tajemném šuplíku se nachází ještě spousta dalšího nářadíčka. Třeba kopečkovač zmrzliny nebo krájítko na pizzu. Ale tak to stále není nic natolik speciálního, abyste třeba nevěděli, jak se s tím zachází, že.. To třeba takové ruční strouhátko na sýr, to už je jiný kalibr. Vypadá podobně jako náš mlýnek na maso, jen je menší, jedním koncem dáte sýr, zajlapnete, zatočíte kličkou a sýr se vám ze struhadlového bubnu sype rovnou na těstoviny, no není to užasné? a na těch teploučkých těstovinách se zamozřejmě hnedka rozpouští, to by jinak nebyla dokonalost... O podivné sekačce na cibuli, se kterou když pracujete, vypadáte spíš jako když šleháte sníh, o té už jsem také mluvila, jen dodám, že se konzervativně držím krájení na kostičky nožem na prkýnku. No vida, nože. Nedovedete si představit, kolik jich tu mají. Na pečivo, na sýr, na tohle, na tamto.. ale s prominutím, všechny jsou "tupý jak prdel", jak by se neostýchal říct můj dědeček. Poznámka na okraj: brousek jsem nenašla, to jen když by nějaký chytrolín chtěl začít tu dotěrnou "tak ho nabrus, milá Terezko, milá Terezko..." Další, co stojí za zmínku, jsou cedníky. Říkám cedníky, ani, tady skutečně není jeden. Ba ani dva. Jsou tři, ale pozor, ten jeden je na oplachování ovoce, třeba jahod, víte. Na salát se tu striktně používají dvě plastová hnusná bílá míchátka...lžíce jsou tu obrovské, ale ještě jsem si netrozfla vytasit na ně malou lžičku, když jsme baštili polívku... Na velbloudy tu také nejsou moc zavedení, ale jeden půllitr jsem ve skříni vyštrachala a včera jsem dokonce objevila i docela velký hrneček s Medvídkem Pú. Abych nezapomněla, chleba tu je nějaký kouzelný, protože ačkoli si jen tak nezakrytě a nepokrytě leží, netvrdne...Sušičku na salát zná každý prcek, takže s tou se neblejsknu, ale zato stroj na jagurty, to byste čubrněli. Jednou ráno Didik prohlásil, že jde dělat jogurt. Rozháněl se, jak je to jednoduchý a kdesi cosi, vzal jogurt, kydnul do nádoby, zalil mlékem a zamíchal. No, tak to je skutečně jednoduché, ale když mi pak tvrdil, že za 8 hodin bude mít z téhe bílé kaše jogurt, něco mi trochu nehrálo. Pak jsem ale pochopila, když ze skříně vytáhnul podivný stroj, do spodní části naskládal skleničky, vešlo se jich tam třeba deset, nalil do nich bílou kaši a zavíčkoval. Pak vytáhl víko, zavřel je a zapojil do zásuvky. Slastně se usmál a vítězoslavně prohlásil, něco ve smyslu, no vidíš, žádná věda. Přísroj totiž zajistí, aby tam byla vhdná teplota a skutečně pak za těch 8 hodiny vyndal teplé bílé jogurty. Už jen vychladit do ledničky a je to. Prostě easy..
Takže jestli nemáte takhle vybavenou kuchyň, jste pěkní žabaři!
Abyste si nemysleli, exkurzí do kuchyně ještě litanie o jídle nekončí. Totiž nejen Scamp, který denně se mnou naběhá třeba 15 km, žere jako prokopnutý. Pravda, nejsem žádný jedlík, ale teda kam to taková špejle jako Roman dává, to nechápu. Je to zkrátka takové vaření ve velkém a je legrační že i když vařím pro tři děti, je toho snad víc než co sníme my čtyři doma. Ale jen papejte děti, vždyť jste ve vývinu... Ostatně měgalomaneké je i nakupování, dneska jsem se seznamem vyrazila do vedlejší větší vesnice shopovat, protože večer vaří Didik. Vezu Marianne na atletiku a vrátíme se pozdě, tak se uvidí, co tatínek uchystá. Naporoučel si ale KILO kuřecího masa a něco kolem 400 g nějakého special sýra. Něco mi říká, že toho bude kotel, že by k tomu vaření pro regiment měli tatínkové sklony?... Každodápně návštěva supermarketu velikosti Tesca byla zážitek (ehm, teď nemyslím to Tesco, co je u nás, protože to je kapitola sama pro sebe...). Upřímně je štěstí, že jsem měla na seznamu přesně dáno, co koupit, protože obecně "sýr" nebo "maso" by bylo neštěstné, respektive bych zřejmě ještě teď nešťastně chodila regály a vybírala, kolik tam toho mají.. No jo, je to radost jen se na ty regály dívat. Ale spíš víc z dálky, aby člověk neviděl ty ceny, to ho občas trochu mrazí. Zvlášť když i místní tvrdí, že je to hrůza, jak je to drahé.. (na druhou stranu, možná není třeba, aby děti měly iPhony a McBook, ne...)...
No nic, naložila jsem nákup do auta a frčela zpátky. Udělalo se krásně, sluníčko, docela teplo, je čas jít běhat..
