Myslím, že můžu prohlásit můj kanadský pobyt za jeden ze
zlomových bodů svého života. Jako by se život rozdělil na „před Kanadou“ a „po
Kanadě“. Vesele na něj odkazuji doteď a to už je to kolik…čtyři pět let zpátky?
Až neuvěřitelně často moje věta začíná „Když jsem byla v Kanadě..“ . Na
jednu stranu zvláštní, možná taky trochu úsměvné, možná hezké, možná
infantilní, ale zkrátka je to tak. Když se ohlédnu zpátky, ano, odjížděla tehdy
sedmnáctiletá holčička, vrátila se o rok později, o rok starší, o rok
zkušenější, s blogem, s nadšením pro běhání, se slibem sama sobě, že
se tam jednou vrátí…
Pamatuji si den, kdy přišel dopis z EF s datem odletu.
Bylo to zvláštní, na jednu stranu se hrozně moc těšíte domů, ale zároveň se vám
tu líbí, je vám tu dobře. A teď máte ty dva světy, tak hrozně daleko od sebe,
tak jiné, vzdálené, ale přeci oba tak blízké… na své „canadian experience“ jsem
toho o tom nabásnila desítky. Každopádně byl to moment, kdy jsem si uvědomila,
jak rok je moc i málo, jak čas letí, někdy hrozně moc pomalu a jindy ne a ne se
zabrzdit, ba ani přibrzdit. Jistě, zase sem tahá tu Kanadu, jako vždy, říkáte
si. Možná. Ale víte, dneska mi přišel mail ohledně vyklízení koleje. A a´t chci
nebo ne, ať srovnávám nebo ne, mělo to na mě podobný efekt. Najednou na vás
padne takové „časové ouzko“. Je semestr
moc nebo málo? Po roce v Kanadě jsem si nikdy nemyslela, že tuhle otázku
vůbec vznesu. Inu, věci, časy, okolnosti, závazky … všechno se mění… Čas ale
běží pořád stejně. Když tedy prolistuju těch pár stránek, co v diáři na
tenhle rok zbývá, vzpomínám si na koordinátorku Barbaru, která když se
kontrolně ptala, jestli všichni dostali dopis se zpáteční letenkou, dodávala „time
flies!...enjoy!“ . Já sice ještě zpáteční jízdenku nemám, ale i tak cítím, jak
mi kontrola správně uklizené koleje dýchá na záda. Tak podobný a přitom tak
jiný pocit od toho kanadského. Je to
legrační. Čtyři roky rozdíl. A občas se mi zdá, že se nic nezměnilo. Daleko i
blízko, moc i málo, rychle i pomalu… jen čtyři roky poté… Takže, je semestr moc
nebo málo?
