Snažila jsem se najít rozdíl mezi "sport bananen" a "bananem". Asi žádný, řekla jsem si nakonec a hodila do košíku ty "sporty", jak jinak. Navíc byly levnější. Dva v jednom. Kolem prosvištěl pán s poloprázným vozíkem. Za chvilku jsem pochopila, proč tak spěchal, potřeboval odchytit někoho, kdo mu poradí, kde najde zázvor. No teda, to jste si nevybral žádnou pecku, pane, říkám si a pokouším se rozklíčovat, jestli cena za rajčata je za kilo, za kus nebo balení. Príma jazyk ta dánština. Sláva hurá, ocet je na světě, bude salátek, bude dobře. Vítězoslavně přihazuju ovesné vločky, co byly v akci. Škoda, že nevedou skořicový cukr. Ale co, vanilka není špatná. Let´s spoilt yourself. Už jen maso, sýr a mraženou zeleninu. Je mi tu zima. Lidé se přehrabují v regálech s akcemi, připomíná mi to důchodce v Kauflandu. Přepočítávání ceny v poměru cena za množství:cena za kilo už mám v malíčku. Kuře je jistotka, valíme to k sýrům. Vypadají luxusně. Musí být, za tu cenu... Většina se prodává v balíku po půlkile. Jo, to bych jedla dlouho. Už je mi fakt zima. Tak honem, nějakej vyber, jsi tu dlouho, příště zkusíš jinej. Vybírám mraženou zeleninu a vedle mě mladý pán rabuje regál s mraženým ovocem. To víte, mražené jahody, maliny a borůvky v akci, tak neberte to, asi má přítelkyně narozeniny, tak bude péct dort. Což mi mimochodem připomíná smutnou věc a to že nemám troubu, takže žádný pečení nebude... Tak, a máš útrum. Ale nebojte se, já si to vynahradím. S plným košíkem jsem si to smažila k pokladně. Ještě zpátky pro cibuli a pak už vážně ke kase. To jsem zvědavá, jak to dostanu domů. Ještě že mám svého oře. A o jeho kapacitách už jistě něco víte...
S drncnutím opouštím supermarket Fotex a z chodníku sjíždím na cyklostezku. Zásobovací kolona jede, nějakou chvilku hlady rozhodně neumřu...
