O jedinečné knize

Tak to vidíte, v systému místní knihovny se vyznám skoro líp, než v tom u nás na Hollaru. To víte, o mezinádorní studenty se tu musí starat, když mají takouvou podivnou řeč... Dostali jsme tedy instruktáž, kde, co a jak můžeme hledat a případně i nalézt to, po čem naše srdce touží. (ehm, básnicky to zní pěkně a občas nemáte o srdce říct, že vaše srdce touží po něčem jiném.. ale nevadí, že..) A protože jsme, jako vzorní studenti, kteří berou své povinnosti za své, již včera dostali dvě knížky jako povinnou literaturu a k tomu něco málo zažbreptnuto, že do čtrnácti dnů bychom to měli zmáknout a hlavně, že si knížky máme koupit třeba přes amazon.com, kde po searchování jako diví jsme našli smutnou cenu 100 dolarů, rozhodli jsme se zkusit tu naší báječnou knihovnu. Takový test. Bude neb nebude? Řeknu vám, doufala jsem, že bude, představa 100 dolarů nasypaných do jedné, možná božské, ale i tak, knížky, se mi úplně nelíbila. Ale znáte to, vždycky to jde řešit jinak. Milá paní knihovnice knížku vesele vybingovala (bingo se jmenuje ten vyhledávací systém, co tu mají v knihovně legrační, ne?). Pak vyrazila do regálu a paráda, nesu nesu tři kousky. A protože jsme  tam byly dvě, jedna pro tebe, jedna pro mě, o druhé řekneme zbytku, ať se poperou. Yes, tak jednu bychom měli. Za měsíc to přežvejknu Vypadá zajímavě, tak se uvidí. A teď pokus číslo dvě. Nadiktovala jsem knihovnici druhou knížku. Bingo! I tuhle tu mají. Smutnější příběh, že je jen jedna. Ale pozor, jen jedna doslova, je to jediný exemplář v celém Aarhusu.. Ajajaj, here is a trouble. Jako...ještě je jeden kus v knihovně v Kodani, usmála se paní. Hehe, díkes mylady, ale to je trochu z ruky. Tak jsme trochu nasucho polkli, ale když na nás paní mrkla a spiklenecky prohlásila: ,,Ale když to neuvidím a nebudu o tm vědět, můžete si to okopírovat." Tak vida, nějaká skulinka se najde. Dokonce byla i tak vstřícná, že nám knížky půjčila hned a to i přes to, že nemáme ještě studnetskou kartičku. Milá paní. Odpusťte mi to srovnání, ale ne jako knihovnice u nás... Vítězoslavně jsme tedy přinesly tu jedinou trofej a zatím je plán zeptat se, co je vlastně z knížky důležité (a doufat, že to nebude "úsměv a no přeci všechn, drahoušku"). Momentálně se ale aspoň můžeme cítit důležitě, když máme studovat takovou pecku, která je vlastně jen jednou v CELÉM AARHUSU. Wow!.. Nebojte, zase tak žhavě to nevypadá, aspoň odle toho, co jsem stihla za tu chviličku prolistovat.. za to ta druhá, ta, co jsem šťastně uzmula, ta vám řeknu že je bezva. Schroustla jsem už dvě kapitoly, c-pen jede na plné obrátky. Hltala jsem až tak, že jsem zapomněla, že mám vlastně hlad a že si musím večeři uvařit včas, protože večerještě frčím na kole na introduction do Students house. Tak jsem přestala chroustat a hltat knížku a pořádně se nadlábla. A jak tak koukám, vlastně tam mám být za hodinku. Tak to abych se pomalu šla chystat... Zatím se mějte a těšte se na další "hot news from Aarhus"... Sice postupně a průběžně, ale nebojte, všechno bude, žádný stres....