Právě jsem zvítězila v klikací soutěži s krycím názvem "zápis předmětů", a mám tak nakročeno do druhého ročníku, vstříc žurnalistické kariéře... Kromě toho jsem si pořídila nové kolo a po měsíčním kanadském půstu opět běhám jako nadšená fretka... Píšu články, přemýšlím o blbostech, plánuju, pak zase přemýšlím a tohle je výsledek. Zase píšu. A vy to třeba zase budete číst...

pondělí 20. srpna 2012

První dánský

Tak, a jestlipak víte, čím je významné datum 20. srpna. No, teď se ukažte, znalci! Hehe, přece začátek mé Canadian experience!..ale o tom se přece píše na jiném blogu, říkáte, to sem netahej. Tak dobrá. Ale přecijen je to takové symboliceké, protože ačkoli je teprve srpen a za normálních okolností, respektive kdyby si slečinka nevymyslela, že vyrazí objevovat dánské placaté kraje, mohla mít ještě krásné dva měsíce prázdnin. Jenže kulový, škola v Dánsku právě začala. Jojo, mám za sebou my first school day a povím vám, že byl vyčerpávající. Inspirující, motivující, trochu strašidelný a ..jak to tak říct..I´m a bit nervous about it.. Ale nepochybuju  tom, že to bude přínosné, duchaplné a žádná ztráta času. Zkrátka žádné blbinky, tohle totiž vypadá, že skutečně k něčemu bude. Třeba se to převrátí i do té fáze, že pak ze mě něco bude, ale to se uvidí. Rozhodně to ale vypadá na bezva partičku lidí, se kterýma nebude nuda, což je fajn vědět. V rukavičkách nás tu nikdo rozmazlovat asi nebude, ale humor místním profesorům vskutku nechybí. Tak jen pro ukázku, čtyři pravidla napsaná na tabuli:
- You will forget most
- You will remember other things than expected
- Starting time is 2 minutes past
-  Weather will change (jen dodám, že bylo krásně sunny a bylo nám řečeno, že předtím, než odjedeme dmů zažijeme ještě the most terrible weather)
Takže asi tak... Více někdy příště,  ranní nálož kilometrů v kombinaci s jízdou na kole do školy a ze školy, nával informací nebo možná to vlhké teplé lepkavé počasí, kdy se cítíte jako v pralese, mě zmohla natolik, že detaily mého prvního dánského dne TV semestru se dzvíte až někdy příště... Tak pardon, spát se musí.. zvlášť když se ráno vstává a jde se běhat, že!