Jazyků není nikdy dost. A protože je mým dobrým zvykem ze všeho vyždímat naprosté maximum, mám za sebou již třetí slavnou hodinu dánštiny. A bilance? Já vám nějak nevím. Asi to není příliš hezký jazyk, ale jeho divnost mu dává jistý nádech exotiky, takže si říkáte, že to stojí za to se aspoň trochu naučit. Na druhou stranu, motivace musí jednoznačně vycházet od vás, protože všeobecný společensk tlak tady na cizince rozhodně vyvíjen není, pohodlně se tu domluvíte anglicky, tak proč se trápit. Vlastně ano, doslova trápit, tak jsem si připadala v jeden moment dnešní hodiny. Naštěstí jsem nebyla sama, kdo měl naprosto zoufalý výraz, když nám počtvrté pustila rozhovor, ze kterého jsme měli odpovídat na otázky, a my stále vůbec netušili... Začali jsme čtvrtou lekci, což se v praxi projevuje dalším návalem slovíček, která se marně snažte vyslovit správně. Aspoň gramatika je jednoduchá, i když o to horší je to s výslovností. Doposud jsem si myslela, že jazyk je určitý systém, proto by tam měla být jistá pravidla. Nebo aspoň výjimky. V dánštině není ani jedno. To by bylo v pořádku v případě, že je tedy jedno, jak si co budete vyslovovat. jenže to ani náhodou, naopak, pokud nevyloudíte ten správný zvuk, je vlastně úplně jedno, že jste se snažili o dánštinu, protože vám stejně nidko nebude rozumět. Smutný příběh, který příliš nemotivuje. Zkrtáka se zřejmě musíte smířit s tím, že slovo se nějak píše, úplně jinak vyslovuje a dost pravděpodobně navíc existuje velmi podobné slovo, které však, bohužel, znamená něco naprosto odlišného. Dánština je možná v podstatě královna mezi mluvenými faux pas...
Občas si říkám, proč jsem si vybrala tak hloupě. Občas propadám zoufalému pocitu, že tento jazyk se zkrátka nejde naučit, minimálně ne na semestrálním jazykovém kurzu, kde je nás dvacet... Pak si ale naopak říkáte, že i těch pár vět, co zatím umíte, je víc, než umí většina tam někde daleko v Čechách. Takže když byste si zabalili kufry a prvním vlakem jeli domů, už tak přijedete vlastně jako king. Teď už jen záleží, jak velký king... Zatím jsem rozhodnutá udělat další domácí úkol a ve středu vyrazit na další hodinu tohoto podivného jazyka. I když to chce být trochu buldok. Zakousnout se a už se nepustit. Jen jsem zřejmě ještě nepřišla na to, jak a kam se mám vlastně do toho zmateného systému obtížně napodobitelných zvuků zakousnout...
